Liberální strana

Potřebujeme další zbytečné ministerstvo?

9. 8. 2007 - hn

(kráceno, upraveno)Že věda a výzkum jsou oblasti, které si zaslouží zvláštní pozornost politiků, je jedním z moderních předsudků.
Médii vysmívaná stará levice chtěla z eráru podporovat průmysl, nejlépe samozřejmě těžký. Vzpomeňme jen na nápady bývalého socialistického ministra Miroslava Grégra.
Nová levice teď, skryta často za liberální rétoriku, přesvědčuje o nutnosti masivní státní podpory vědy a výzkumu. Hlavní změna oproti dřívějšku se přitom prý skrývá ve vzývané systémovosti či koncepčnosti.
Jinými slovy: i vědu je teď asi třeba začít řídit nově, tak nějak vědecky.

Více není více

Novinkou, na kterou upozornily Hospodářské noviny (Vláda chystá revoluci pro vysoké školy a vědu, HN 30. července), je plánovaný vznik nového samostatného ministerstva pro výzkum a vysoké školy. Jen málo toho ale potřebujeme opravdu méně.

Celý článek v HN vyznívá pozitivně: vždyť oni se snaží být progresivní, podívejme se do světa, tam to také mají, takže to asi přece jen bude k něčemu dobré. Co by ale taková reforma mohla přinést za výsledky? Namísto současných desítek menších neprůhledných projektů pod různými ministerstvy nejspíš jeden velký neprůhledný pod jedním nově založeným úřadem.

Ministři a jejich odkaz

Od vzniku samostatného českého státu se na postu ministra školství vystřídalo osm lidí, včetně současné ministryně Dany Kuchtové. Způsob, jakým je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy personálně obsazováno a řízeno, prozrazuje, že navzdory krásné předvolební rétorice mají politické strany o tuto problematiku jen minimální zájem.

I když v čele resortu stály silnější politické figury jako Ivan Pilip (1994 - 1997) či Petra Buzková (2002 - 2006), žádné "zázraky" se neděly. Místopředseda ODS Ivan Pilip hlavně řešil, za kolik milionů mu má ministerstvo koupit auto, které by vyhovovalo jeho psovi. A za Buzkovou řídil ministerstvo její poradce Profant, třeba přiznat, že vcelku úspěšně.
Za čtyřmi lety Eduarda Zemana zůstal hlavně ostudný projekt Internet do škol. Co zbylo po jeho kolezích Petru Piťhovi, Jiřím Grušovi, Janu Sokolovi či Miroslavě Kopicové si nevzpomenou asi ani odborníci na školství.

Seberte jim peníze...

Podívejme se na oblast vědy, výzkumu a vzdělávání střízlivě, bez ideologie podpory pokroku.
To, co tady potřebujeme - ostatně stejně jako v jiných oblastech - je méně státu, méně regulací, méně zdánlivě chytrých nápadů na řešení kvadratury kruhu. A také - méně veřejných peněz na takové projekty. Jinými slovy: potřebujeme otevření prostoru pro konkurenci a invenci jednotlivců i firem.
Přestaňme tedy vyhazovat stovky milionů za přípravu další verze nepotřebné státní maturity. Nechme do budoucna na rodičích, jak budou aktivní ve vztahu k obecním a krajským samosprávám. Pokud v dosavadní míře, pak neprosadí kvalitnější základní a střední školství.

...a zrušte akademii

Konečně odstátněme také vysoké školy, které jsou dnes fakticky příspěvkovými organizacemi státu.
Bez náhrady zrušme také leninský relikt - několikrát neprůhledně transformovanou Akademii věd. Kvalitní vědci se uplatní v soukromém sektoru či na vysokých školách.
Ministerstvo školství nejenže nedělme na dvě, ale naopak s ním ještě slučme ministerstvo kultury.
A především už přestaňme obsazovat posty ministrů jen dle koaličních potřeb na umístění zasloužilých členů z vedení stran. A hledejme osoby kompetentní.