Liberální strana

LN: KDU-ČSL mezi vizí a zánikem

20. 8. 2007 - ln

Na skutečnost, že KDU-ČSL je v nesnadné pozici, kterou musí řešit, upozornili Petr Nováček (Příliš klidná síla, LN 10. 8.) a Milan J. Hamerský (LN:Budoucnost lidovců je v ODS/KDU) . První sledoval programově-ideovou stránku a správně postřehl, že křesťanští demokraté příštipkaří a chybí jim zřetelný politický cíl. Řekněme vize společnosti, která je zcela zřetelná u konkurentů, zejména ODS a ČSSD. Druhý vypozoroval, že KDU-ČSL ztrácí volební podporu, a doporučil vznik „trvalé volební koalice dvou samostatných stran ODS/KDU-ČSL“. Takový závěr je však pro křesťanské demokraty zbrklý, protože nynější zastoupení KDU-ČSL v nejrůznějších volených orgánech zatím na její možný zánik jednoznačně nepoukazuje.

Nejhorší volební výsledek

Jaká je tedy skutečná pozice KDU-ČSL a k čemu může vést? Strana má od roku 1996 historicky nejnižší zastoupení v Senátu i ve sněmovně. To však nemusí být dáno tím, že by se křesťansko-demokratický ideologický proud v české politice vyčerpal. K doposud nejhoršímu volebnímu výsledku v loňských sněmovních volbách stranu dovedl Miroslav Kalousek, dost možná právě z důvodu, že vše vsadil na povolební pravicovou koalici s ODS a na drtivou porážku ČSSD. Kromě posunu z politického středu k pravici se objevily dva výrazné aspekty, které snížily zisky nejen lidovcům, ale i zeleným a komunistům.

Zaprvé: ČSSD a ODS se podařilo vzbudit dojem, že u nás existuje v podstatě dvoustranická soutěž, vše se soustředilo hlavně na střet Mirka Topolánka s Jiřím Paroubkem. ČSSD a ODS poprvé získaly dohromady více než tři čtvrtiny mandátů. Zadruhé: obě velké strany investovaly do kampaní v supervolebním roce 2006 částku, která se blížila jedné miliardě korun. Na skvěle zvládnuté marketingové metody konkurenční strany nedokázaly reagovat, konkrétně KDU-ČSL se v mnohém spolehla sama na sebe, na zbytek najala reklamní agenturu.

Volební podzim oslabil křesťanské demokraty nejen v Senátu, ale i obecních zastupitelstvech. Opět zde nemuselo dojít k odmítnutí hodnot křesťansko-demokratické politiky voliči, ale možná se projevilo Kalouskovo letní koketování s KSČM, neexistence výrazné osobnosti, různými proudy akceptovaného lídra atd. Ve výčtu voleb zbývají ještě krajské a evropské volby, v obou strana výrazně uspěla. V krajských volbách v roce 2004 strana dokonce posílila.

Hledá se vize

Co z toho vyplývá? Současné oslabení KDU-ČSL může být pouze krátkodobé. Trvalý příklon k ODS, jak to navrhuje Hamerský, by pro ni byl výrazným krokem k zániku. Hlavní zásluhou Josefa Luxe přece bylo, že dokázal stranu představit nikoli jako pravicovou, ale jako stranu, která hledá rovnováhu mezi trhem a solidaritou. Když dnes čteme novinové titulky typu Neudělal jsem nic jiného, než opsal návrh ODS, což je výrok ministra financí za KDU-ČSL, pak to může být pro jeho stranu zničující. Ztrácí totiž to nejcennější. Vlastní identitu.

Dnes se křesťanští demokraté skutečně jeví jako strana v rozkladu. Výrazně jim pomůže pouze zřetelná vize, jíž se odliší od ČSSD i ODS. Zároveň však musí být taková, aby pro obě velké strany byla přitažlivá.

O autorovi| Pavel Šaradín, učitel FF UP v Olomouci