Liberální strana

Krajské volby: Juránkův rok zázraků

12. 1. 2008 - bd

Rok 2008 nabídne napínavé souboje o 13 hejtmanských úřadů. K nejzajímavějším bude patřit souboj na jižní Moravě. Zde již osmým rokem stojí v čele lesní inženýr Stanislav Juránek. Jako jediný lidovec z původní pětice obhájil ve volbách 2004 svůj post, když na jižní Moravě KDU-ČSL těsně předstihla ODS. Solidní lidovecká kampaň postavená na tváři hejtmana Juránka, propad nevýrazných sociálních demokratů a především profesionálně řízená mediální pomlouvačná kampaň proti Milanu Venclíkovi v čele kandidátky ODS zařídily překvapivý výsledek.

Čunkův spojenec

Během čtyř let se v politickém životě Juránka událo mnoho překvapivých zvratů, a ne všechny zvládl se sobě vlastní bohorovností. Otřesy v celostátním vedení lidovců několikrát nastolily otázku, zda by Juránkovo „kouzlo“ úspěšného regionálního politika nezklidnilo prudce se kymácející lidoveckou bárku. Juránek vždy prozíravě odmítl opustit svoje hájemství a odejít do neznámé Prahy. Do vnitřní politiky lidovců se viditelně zapojil až po vynuceném odstoupení předsedy Kalouska a patřil k hlavním strůjcům nástupu Jiřího Čunka do čela strany, sám v těsném hlasovaní získal post místopředsedy lidovců.

Na volebním sjezdu lidovců v Brně v prosinci 2006 byl Juránek nucen zveřejnit i svoji slabší chvilku. Přítomným, včetně autora, spadla čelist, když do plného ztichlého sálu Juránek přiznal a omluvil se, že krátce uvěřil, že jeho dva straničtí kolegové, poslanci Šustr a Kasal usilovali o jeho zabití. Dodnes zůstává tajemstvím, zda jsou poměry mezi bratry a sestrami podobné mafii nebo šlo jen o (snad) přechodné pominutí smyslů.

Třikrát a dost

Stanislav Juránek se rozhodl pokoušet štěstí znovu a připravuje se na třetí volební klání. Zatím pro úspěch udělal dva základní kroky. Rozhodl se odolat volání Prahy, např. nastoupit na stále volný post ministra pro místní rozvoj a hrdě si řekl o vedení kandidátky. Druhý problém nečekaně vyšel zevnitř strany.
Dlouhodobě s Juránkem nespokojení lidovci ze silného okresu Brno-venkov, vedení mimořádně vlivným politickým hráčem, poslancem za Sazka-Orel-ČSL Ladislavem Šustrem, postavili do primárek protikandidáta Jana Vitulu, starostu Židlochovic (původně KDU, pak krátce v ODA, pak zpět do KDU). I když bylo zřejmé, že Juránek vyhraje, musel napnout všechny síly a tradičními stranickými prostředky - sliby a hrozbami - získal potřebnou nominaci.
Ani Vitula za svoji službu nepřišel zkrátka a lidovci mu zajistili důležité místo na ministerstvu školství, kde bude mít na starosti evropské peníze. Po upevnění pozice mezi lidovci čeká Juránka náročná kampaň a složité povolební vyjednávání.

Volby nejsou vše

Juránek již dávno před Paroubkem objevil kouzlo průzkumů a tak se dá očekávat promyšlený postup. Zda půjde přímou cestou za vítězstvím, pak s největší pravděpodobností opět vsadí v kampani na relativní spokojenost veřejnosti s jeho osobou nespojenou s většími kauzami.

Bude muset maximálně potlačit značku KDU-ČSL, která oslabuje s každou další aférou předsedy Čunka až na hranici volitelnosti. Mohl by se také překonat a vrátit ke kořenům, první zisk postu hejtmana mu přineslo širší uskupení (Čtyřkoalice). Možnost rozšířit lidovecký záběr značky KDU-ČSL o další prvek není úplně vyloučená. Např. v českých krajích lidovci různé koalice zvažují (podepsaná na Liberecku).

Druhou možností je rezignace na možnost vyhrát a zaměření se na získání pozice klíčového člena pro vznik budoucí koalice. Zde by si mohl vybírat jak z ODS, tak za určitých podmínek i ČSSD.

Stát se potřetí hejtmanem, se za těchto podmínek bude rovnat zázraku. Komu jinému než Juránkovi by se mohl podařit?