|
|
Největší Brňák Václav Linkov25. 3. 2008 - mfd 25.03.2008, MFD-jm: Vyberte na brno.idnes.cz osobnost BrnaBrno - Celý týden mohli čtenáři MF DNES a brno.idnes.cz posílat své tipy na největší osobnost města Brna. Nominovali celkem 47 osobností. Deset z nich postoupilo do samotné ankety. „Velké množství lidí chtělo zařadit do ankety o největší brněnskou osobnost občana Rulíka a Václava Linkova. Oba jsme vyřadili. Občan Rulík nikdy neexistoval a Václav Linkov je recesista a excentrik, který ovšem zase neudělal nic významného pro Brno. Tím ani jeden z nich nesplnil podmínky naší ankety. Možná se na nás budou někteří zlobit, ale je to tak,“ řekl vedoucí brněnské redakce MF DNES Karel Škrabal. Kromě známých osobností, jako je biolog Johann Gregor Mendel nebo hudební skladatel Leoš Janáček, se do první desítky probojovala i méně známá jména. Politik Boleslav Bárta se proslavil na začátku 90. let jako zastánce samosprávné Moravy. Martin Středa a Raduit de Souches prosluli jako obránci Brna před Švédy. Hana Korvasová stála u zrodu ekologického vzdělávacího centra Lipka. Jméno Libora Zábranského znají všichni fandové hokejové Komety - je totiž majitelem klubu. Anketu, v níž jsou jména seřazená podle abecedy, najdete na brno.idnes. cz. Hlasovat můžete do neděle 30. března. _____________ Největší Brňák Po návratu z dovolené jsem zkontroloval firemní mail a zjistil jsem, že ho mám zahlcený tipy na největší osobnost Brna v historii. Zvědavost, koho všechno by lidé volili, mě přešla po rozkliknutí asi třicáté zprávy. Kdysi Brňané posílali hlasy pro Rudiho Kovandu do ankety Zlatý slavík, nyní se zase jedna skupinka domluvila, že tím pravým, kdo si zaslouží ocenění, je Václav Linkov (exčlen LiRA). Podívejme se, co lze o něm také zjistit na internetu -osobní stránka-. Na gymnáziu hodně četl. Například Ho Či Minovu poezii Odměřování vody či Zelenou knihu od Muammara Al-Kaddáfího. Baví jej piškvorky a chtěl dělat generálního ředitele České televize, ředitele České televize Brno, rektora Masarykovy univerzity, ředitele Ústředního hřbitova (to bral jako cenu útěchy). Navrhl se také na Státní cenu za literaturu anebo žádal o grant na Testování kvality služeb poskytovaných prostitutkami v ČR. V anketě České televize o největšího Čecha skončil na 134. místě. Těsně před Janem Nepomuckým, Eliškou Krásnohorskou a Petrem Parléřem... O autorovi| Jiří Hrdina, editor MF DNES Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava ________________ 26.03.2008 MFD-jm: Václav Linkov: Nálepky recesisty se zbavuji těžko Brno - Devětadvacetiletý psycholog a matematik je v Brně známý především svými recesistickými akcemi. Pozdvižení vzbudil Václav Linkov v roce 2004 svou kandidaturou na rektora Masarykovy univerzity. Mimo jiné tehdy navrhoval založení katedry erotických studií, zřízení teologické fakulty nebo založení univerzitního pivovaru. Podařilo se mu proniknout i do ankety České televize o největšího Čecha. Díky svým příznivcům obsadil 134. místo, předběhl tak například Jana Nepomuckého nebo Elišku Krásnohorskou. Právě jeho recesistické akce, které však pro Brno neměly větší význam, ho stály místo v anketě MF DNES a brno.idnes.cz o největší osobnost Brna. Linkov se svým vyřazením z ankety nesouhlasí, i když přiznává, že pověst vtipálka ovlivňuje i jeho vážně míněné aktivity. „Na jednu stranu to znamená, že když se do něčeho pustím, dostanu například větší prostor v médiích. Na druhou stranu se ale vždycky objeví ta nálepka recesisty a v tomto duchu jsou psané i články,“ konstatoval Václav Linkov. Zároveň upozornil, že v anglicky psaných internetových zdrojích je několikrát citovaný jako protikomunistický aktivista. „V roce 2006 se mi podařilo po šestiletém soudním sporu vybojovat u Evropského soudu ve Štrasburku pro občany Brna svobodu prosazovat potrestání zločinů komunismu,“ uvedl Linkov. Recesistické kandidatury na různé posty jej však nepřestávají bavit. Naposledy se pokusil získat místo ředitele Slovenské televize. Ve svém projektu pak navrhuje, aby obsah vysílání kontrolovala slovenská vláda a budovu vládní televize zdobily „fico vníky“ (podle premiéra SR Roberta Fica). „Slovenská vláda mi není ani trochu sympatická. Ale takhle jsem si mohl napsat satirický text na téma Co si myslím o slovenské politické elitě. Ten teď koluje po internetu a spoustě Slováků udělal radost. Lidé mi píší děkovné maily, že to konečně někdo řekl naplno. Navíc jsem se pobavil i sám,“ vysvětlil účel své kandidatury Linkov. Zároveň tvrdí, že tak chtěl upozornit na špatné fungování slovenské veřejnoprávní televize, za něž je odpovědná její rada. Ne vždy jsou však jeho vtípky vedené takovými pohnutkami. Ke kandidatuře na ředitele Ústředního hřbitova v Brně stačil absurdní požadavek, že kandidát musí vyplnit prohlášení, že nikdy nestudoval na akademii Felixe Džeržinského v Moskvě. „Kdyby se tam tahle podmínka neobjevila, asi by mě kandidovat ani nenapadlo,“ přiznává Linkov, který se teď věnuje doktorskému studiu psychologie. ____________________________ 29.03.2008, MFD-jm: Pro Brno jsem udělal řadu věcí VÁCLAV LINKOV Polemika V MF DNES jsem se dočetl, že jsem „recesista a excentrik, který ovšem zase neudělal nic významného pro Brno“. Tento výrok je nepravdivý. Když opomenu úspěchy v jiných kategoriích, mohu zmínit, co jsem získal pro Brňany v oblasti politických svobod. V roce 1998 se mi podařilo založit první občanské sdružení v Česku mající za cíl dosáhnout legalizace či alespoň dekriminalizace konopí. Sdružení sídlilo v Brně, později jsem je přejmenoval na Občanské sdružení za legální konopí, přestěhoval do Prahy a hned poté jej opustil. Podobná sdružení předtím byla ministerstvem zakazována. Snažil jsem se i prosazovat férovější vyrovnání s brněnskou minulostí a v roce 2002 zorganizoval demonstraci proti tomu, že se rada města odmítla omluvit za odsun brněnských Němců (který by se mimochodem týkal i Kurta Gödela, který je mým favoritem ve vaší anketě, pokud by se dotyčný nestihl včas odstěhovat). V tomto ohledu jsem ale nedosáhl úspěchu a po velké nenávisti, kterou jsem vyvolal, jsem snažení zanechal. V roce 2006 se mi podařilo po šestiletém sporu vybojovat pro Brňany u Evropského soudu ve Štrasburku svobodu prosazovat potrestání zločinů komunismu. Předtím byly státní orgány toho názoru, že občané smějí zakládat organizace prosazující potrestání komunistických zločinů jen tehdy, pokud byly trestné podle komunistického práva. S ohledem na výše uvedené se domnívám, že jsem pro Brno a pro Brňany dosáhl srovnatelných věcí jako někteří další nominovaní. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava |
ODKAZY
|
