Liberální strana

Brno: Javorový primátor, já jsem pro

2. 4. 2008 - m

Personální změny na radnici v Brně vyvolané odstoupením první náměstkyně jsou zatím kosmetického charakteru. Pokud se skutečně rozhodnou spojit svoje životy primátor Roman Onderka z ČSSD a Barbora Javorová z KDU-ČSL, pak si můžeme představit i jiná řešení než přesazení Javorové z židle náměstkyně na židli řadové zastupitelky a její postupný odchod z politiky.

Představme si na chvíli RNDr.Barboru Javorovou (42) jako primátorku Brna.
Javorová má výrazný politický talent. Když se v konzervativní straně ovládané muži propracuje žena až na post první náměstkyně ve městě velikosti Brna, pak musí mít výtečné předpoklady pro dlouhodobou politickou kariéru. Směs šarmu, diplomatičnosti, pracovitosti a schopnosti prosadit se v "mužském světě" politiky, především u lidovců typické častým dlouhým schůzováním. Její ostré vystoupení proti tehdejšímu předsedovi strany Kalouskovi, když předstíral zájem na vytvoření vládní koalice s ČSSD a tichou podporou KSČM, veřejnost hned tak nezapomene. Prokázala ráznost, o které většina politiků-mužů jen sní.
I když k její práci na radnici byly často (neveřejné) výhrady, dokázala kritiku ustát a udržet si podporu pro svoje kroky.

Onderka reprezentuje politickou sílu, která jako ke svým vzorům vzhlíží často ke skandinávským levicovým stranám. Ty tradičně masivně kvótami podporují účast žen ve veřejné politice a už nejednou se stalo, že ministr vlády odstoupil, aby se jeho žena mohla věnovat kariéře. Onderka má navíc pro výkon funkce primátora Brna značné handicapy, jen namátkou absence vysokoškolského vzdělání, neznalost jazyků a slabá vůle splnit veřejné předsevzetí přestat kouřit. K solidnějšímu postoji v osobní kauze Onderka Javorová byl v podstatě dotlačen ženami.

Představa Barbory Javorové (Onderkové) na postu primátora není pouze výplodem přání autora. Stačí si připomenout povolební tanečky na podzim 2006, kdy ODS v hrůze, že zůstane v opozici, totéž Javorové už nabízela. Ta od prvotního odmítání opustit partnerskou ODS přešla k současné koalici s viditelnou nechutí, prezentovanou dokonce i v její kandidátské řeči na náměstkyni primátora. Stačilo pár měsíců, aby se koaliční partnerství lidovců a socialistů stalo i osobním.

Bylo by škoda, aby politický talent Javorové zapadl, jen proto, že bratři a sestry v KDU-ČSL budou mít díky jejímu rozvodu oprávněné obavy o poškození obrazu strany. Za Javorovou by se měla postavit celá koalice, především strany mávající často vlajkou feminismu, ČSSD a zelení.
Po Dagmar Lastovecké by Brnu slušela další žena v čele.