|
|
Stýská se vám po Marxovi?5. 5. 2008 - e15 Patřím ke generaci ekonomů, kterým dveře k oboru směl otevírat jen Karel Marx, od jehož narození dnes uplynulo rovných 190 let. Marxismus se učil na všech vysokých školách, na lékařské fakultě i na architektuře, zkoušku museli dělat budoucí učitelé tělocviku, prostě všichni.Pro mnohé to však byl pouze nesmyslný přílepek k jejich oboru, užitečný snad jako zdroj studentské srandy. Ekonomové však museli brát Marxe vážně. Jiný ekonom přece neexistoval, leda jako odstrašující ilustrace upadlého buržoazního myšlení. Pravda je, že i Vysokou školou ekonomickou se dalo projít se znalostmi Marxova Kapitálu na úrovni druhé, třetí, ba čtvrté ligy. Druholigoví studenti znali Kapitál ze skript, třetí liga z výpisků ze skript a borci čtvrté ligy nečetli nikdy nic, zato na seminářích uměli skvěle mluvit v marxistických větách. "Neprůstřelná" teorie Já jsem Marxův Kapitál prostudoval. Je to tlusté třísvazkové dílo psané úctyhodným vědeckým jazykem 19. století, plné odkazů na dobové prameny. Marx ho psal v Londýně a prý co chvíli vybíhal z knihovny na ulici, aby se podíval, jestli už náhodou nevypukla proletářská revoluce, aby ji nezmeškal. Vědecky ji předpovídal, a proto i s důvěrou očekával. Jádrem Marxovy ekonomické teorie je pracovní teorie hodnoty, jež měla neodolatelný sex-appeal pro všechny socialisty, neboť jim poskytovala ,,vědecké" argumenty o vykořisťovatelské podstatě kapitalismu, a tedy nevyhnutelnosti proletářské revoluce. Je to přece tak jasné: když hodnotu zboží vytváří práce, ale dělník dostává ve mzdě zaplacenou jen hodnotu své pracovní síly, pak z rozdílu musí vznikat nadhodnota, kterou si přivlastňují kapitalisté, čímž vykořisťují dělnictvo. Teorie se socialistům zdála dokonale neprůstřelná. Samozřejmě viděli a připouštěli, že práce musí při výrobě spolupracovat s kapitálem, který se tvorby hodnoty také zúčastňuje. Práce, aby k něčemu vedla, potřebuje stroje, budovy, nářadí, materiál. Marxova teorie však uměla takové pochyby a černé myšlenky ihned zaplašit: kapitál přece není nic jiného než minulá práce ztělesněná ve zboží. Marxova pracovní teorie hodnoty poskytovala i ,,vědecké" argumenty pro znárodnění. Znárodněním se přeci pracujícím vrací to, o co byli vykořisťováním připraveni. Berou si jen to, co jim dávno patří. Kdo by se opovážil namítat něco proti tak jasnému aktu spravedlnosti? Marné Marxovo hledání fyzikální příčiny hodnoty také způsobilo, že ceny považoval za určované náklady práce, tedy nikoli za signály, které lidem říkají, co musejí dělat, aby byli s to své výrobky prodat, a být tak ku prospěchu bližním. Každý marxista je proto do dneška zcela neschopen pochopit význam trhu. Úřednické reformy Myšlení ekonomů mé generace bylo studiem Kapitálu hodně zkažené a zavedené. Zbavit se tohoto balastu dalo hodně práce. Poznání dobré a pravdivé ekonomie, která je svou povahou nutně liberální, zapůsobilo jako vdech čistého vzduchu na člověka, který trne hrůzou, že se udusí. Takový osvobozující pocit nemohl zažít nikdo, kdo dobrou ekonomii studoval jako samozřejmost na západní univerzitě hned po maturitě. Na druhé straně není o co stát. Je dobře, že dnešní studenti ekonomie se z marxismu už léčit nemusí. |
ODKAZY
|
