Volby Home English

Jak vyhnat piráty ze silnic

12. 5. 2008 - týden

Většina mi snad dá za pravdu: na českých silnicích není bezpečno. Statistiky jsou temné. Bičem na řidiče se podle návrhu ministerstva vnitra a Ivana Langera má stát nový způsob výpočtu sazeb povinného ručení. Nebyly by stanovovány jen podle obsahu motorů a délky provozu beze škod, ale i podle nasbíraných trestných bodů.

Tento posun snad trochu pomůže. Bude však na vykutálené české řidiče stačit? Langerova změna vychází z pojistných principů, kdy je nutné do systému zabudovat potřebné mechanismy proti zneužívání v podobě morálního hazardérství i dalším chybám. Možnost zvýšených sankcí je opravdu jednou z důležitých metod, jak eliminovat přenášení rizik z méně odpovědných řidičů na ty odpovědné... Na druhou stranu v logice tohoto posunu vpřed bychom neměli intelektuálně zastydnout.

Stojí za to nastínit další možný vývoj, který by vedl k většímu bezpečí na silnicích. Pokud chce být Ivan Langer skutečný revolucionář, který sníží počet náhrobků kolem českých silnic, měl by navrhnout úplnou svobodu pojišťovnám v bonusové a malusové politice. Tak by vznikl skutečně svobodný, tedy normální pojišťovací trh s odpovědností šoférů a s riziky. Pojišťovny by měly mít možnost neuzavřít povinné ručení s tím, s kým nechtějí. Vznikla by černá listina silničních pirátů a pojišťovacích podvodníků, která by po vzoru mezibankovních úvěrových registrů postupně oddělovala zrno od plev.

Je nutné jasně a politicky nekorektně říct:
jediným eliminátorem silničních gaunerů ze silnic je jejich soukromá prohibitivní diskriminace přirozenými tržními silami. Různé megalomanské globálně-bezpečnostní akce mají totiž vždy pouze dočasný charakter a jsou při nich šikanováni i ti slušní. Nutná je spolupráce pojišťoven, provozovatelů silnic a policie na tom, aby pomocí metody cukru a biče dostatečně motivovala řidiče k bezpečné a odpovědné jízdě. Do budoucna by mělo existovat co nejvíce soukromých provozovatelů silnic, kteří rozhodně nebudou mít zájem na tom, aby byli platící klienti obtěžováni a ohrožováni piráty.

Výsledek? Nebezpeční maniaci by dopadli jako britští chuligáni s doživotním zákazem vstupu na stadiony. Bezohlední riskéři by platili pojistné sazby v hodnotách blížících se ročnímu odpisu auta. A kolik by platili slušní? Rozhodně ne tolik jako dnes, kdy díky silničnímu socialismu doplácejí na silniční piráty a pojišťovací podvodníky.

Autor je ekonom, externí pedagog na VŠE, spolupracovník IKHB