|
|
Kde má brát Brno peníze?22. 7. 2008 - mfdJM (původní, nekrácená verze) Informace velkých dluzích města Brna („Každý Brňan dluží 30 tisíc a neví o tom,“ MFDnes Brno, 17. 7. 2008) může budit u každého čtenáře velké obavy, zejména přidá-li k tomu informace o celkovém zadlužení České republiky. Obrázek o brněnských dluzích však není ani zdaleka tak tmavý, jak na první pohled vypadá. Část úvěru od Evropské investiční banky nebyla čerpána, ve zbytku jsou bez problému plněny fondy na splácení.Zběžný náhled by velel splatit vše co nejrychleji a dluhů se zbavit. Úvěry jsou ovšem splatné v eurech, vůči kterým koruna neustále posiluje. Paradoxně se tedy vytváří situace, kdy pozdější splácení uvolňuje městu ruce na další využívání „volných“ prostředků vznikajících kurzovními rozdíly – a to bude platit i v případě, že by si město bralo další úvěr na splácení dluhu. V tom se městská situace výrazně liší od dluhů České republiky splácených v korunách, kde naopak posilování koruny znehodnocuje množství peněz, které si vláda vypůjčila. Z hlediska potřebných zdrojů financí musí současné vedení města řešit velký problém v podobě nedostatečně dimenzované čističky odpadních vod a potřebných dalších investic do kanalizační sítě. Jednoduchým řešením by se zde mohlo zdát zvýšení vodného a stočného, ze kterého by se potřebné investice hradily. Bohužel však vedení města zdědilo i smlouvy sjednané s partnerem v Brněnských vodárnách a kanalizacích, podle kterých se zahraničnímu akcionáři vyplácí relativně velké dividendy navzdory skutečnosti, že například na poddimenzování čističky odpadních vod nepochybně nese svůj díl odpovědnosti. Zvýšení vodného a stočného by tak šlo zčásti do podílu ze zisku, který by odplynul z města pryč. Další možností je získat potřebné peníze na investice do městské infrastruktury ze zvýšené sazby daně z nemovitostí. Zde ovšem investice potřebné pro každého zaplatí pouze vlastníci domů i za občany bydlící v nájemních bytech, vedení města se stane snadným terčem útoků opozice, která má na současném stavu z minula podstatný podíl, a je možné, že by vlastníci domů mohli v budoucnu uspět se žalobami obdobnými těm, které se týkají regulace nájmů. Třetí možností, která je nejobtížněji schůdná, je využít příznivého vývoje kurzu koruny vůči euru a nepodlehnout vlně populismu tlačící na snížení dluhů za každou cenu, přestože z hlediska korunové bilance tyto dluhy pro Brno vycházejí příznivě. Rozumné nakládání se strukturou dluhů pak doplnit vyjednáváním s majetkovým partnerem v Brněnských vodárnách a kanalizacích, které by vedlo k bezdividendovému provozu této akciové společnosti a vyšší míře investic do odpadní infrastruktury. Vedení města by v takovém případě bylo obviňováno z udržování velkého dluhu a necitlivému přístupu k francouzskému partnerovi v Brněnských vodárnách a kanalizacích, byl by to však postoj respektující zájmy obyvatel města Brna, napravující pochybení ve výstavbě infrastruktury odpadních vod z minulosti a také krok směrem ke splnění obecných podmínek pro umožnění budoucích investic ze zdrojů Evropské unie, které by vodárenskou infrastruktury Brnu do budoucna pomáhaly dál budovat a zdokonalovat. Jiří Zlatuška děkan FI MU, člen Rady města Brna |
ODKAZY
|
