|
Financování univerzit z rozpočtu je nutnost22. 8. 2008 - Právo Během slovinského předsednictví EU vypracoval Bruegel, jediný evropský think-tank částečně financovaný ze zdrojů EU a jejích 16 členských států (Bruselská evropská a globální ekonomická laboratoř), zprávu k přípravě reforem evropských univerzit, se kterou byli seznámeni ministři financí členských zemí a účastníci konference věnované kvalitě terciárního vzdělávání.Důležitým závěrem plynoucím z této analýzy je naprostá nutnost zvýšit úroveň financování univerzit, konkrétně množství rozpočtovaných financí na jednoho studenta. Optimálním postupem by bylo zvýšit během deseti let roční rozpočty o jedno procento HDP. Česká republika je ovšem svými výdaji na jednoho studenta na samém dně výdajů ve srovnání s evropskými zeměmi a vládní výhledy s žádným znatelným navyšováním financí na vysoké školy nepočítají. Pokud by se dnešní úroveň financování měla dorovnat na stávající průměr EU bez zvýšení státní podpory pouze zavedením školného, musela by se na školném vybrat částka přesahující 60 procent současných výdajů státního rozpočtu na vysoké školy, s doporučeným zvýšením by se tato částka dostala na trojnásobek, tj. někam ke 180 procentům. To je naprosto mimo jakékoli realistické scénáře. Vyšší úroveň financování univerzit ze státního rozpočtu je proto nutností, má-li kvalitativní úroveň českých vysokých škol držet krok se zahraničím. Za ministryně školství Petry Buzkové se vysokému školství podařilo výrazně navýšit počty studujících a ministryni se pro toto navýšení podařilo získávat potřebné zdroje státního rozpočtu. V datech prvních 500 institucí ze známého Shanghajského žebříčku přepočítaných na velikost země je sice Česko na pouhých 13,1 procenta americké výkonnosti a dost daleko za průměrem EU (53,9 %), jsme však s Maďary nejlepší mezi nově přistoupivšími zeměmi, dotahujeme úroveň Španělska (14,2 %). Při úvahách o reformě vysokého školství by tak ve světle srovnání se stavem v EU měla vláda zohlednit především skutečnost, že trend rozvoje studijních příležitostí nastoupený během čtyřletého působení ministryně Buzkové byl nepochybně dobrý a nebyl na škodu kvalitativním parametrům vysokoškolského systému v ČR ve srovnání se světem. Je nicméně prokazatelné, že naše univerzity potřebují několik dalších let výrazné posilování velikosti státního rozpočtu, který je pro ně určen. |
|