Liberální strana

Tři přihlášky nefungují. Já to říkal

22. 1. 2009 - HN

Negativní zkušenosti žáků podávajících přihlášky na střední školu i samotných škol, jak o nich píše Petra Benešová ("Přihlášky na tři střední školy: jen teorie", HN 19. ledna) se daly čekat. Také se na ně včas poukazovalo ve sněmovně i v Senátu. Autor tohoto textu proto hlasoval spolu se senátory Štětinou a Novotným proti této podobě zákona.

Pro některé ze zákonodárců však přijetí nové zákonné úpravy zjevně bylo symbolickým vypořádáním s "hříchy" předchozí sociálnědemokratické vlády.

Jedna přihláška nestačí...

Původní omezení na jedinou přihlášku, kterou si uchazeči mohli v prvním kole podat na střední školu, bylo jednou z nejvíce kritizovaných úprav, jež do středního školství ČSSD zavedla.

Toto byrokratické zjednodušení odstranilo nejistotu části středních škol ohledně počtů studentů, kteří k nim budou skutečně nastupovat. Ve školních statistikách krajských úřadů to umožnilo jasně rozlišit školy, o něž je mezi žáky a jejich rodiči skutečný zájem, od škol, které jen sbírají neúspěšné adepty z prvního kola.

Česká republika nicméně dlouhodobě trpí problémem podvědomých obav žáků i jejich rodičů z možného selhání při zájmu o všeobecné (gymnaziální) vzdělání.

To ústí do snahy "hrát" při výběru střední školy nikoli na nejlepší rozvinutí schopností dítěte, ale spíše na jistotu. Omezení na jedinou přihlášku tak vedlo ke zbytečnému preferování odborného typu středních škol. To je v situaci, kdy pro téměř polovinu populačního ročníku přestává být střední škola kvalifikací pro zaměstnání, ale je naopak průpravou pro bakalářské studium, stav zcela nevhodný.

Proto prosadila skupina poslanců z ODS, ČSSD i Strany zelených (mj. poslanci Bartoš, Benda, Morava, Ohlídal, Mazuchová, Jakubková, Zubová), aby bylo možné podávat přihlášky na tři školy současně. Změna mohla vypadat rozumně či logicky, i když poslance mohlo varovat, že pro výslednou podobu nakonec nezvedla ruku zpravodajka Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), kterou z neznalosti problematiky nelze podezřívat.

...chybný lék může škodit

V čem byl problém? Archaický systém zápisových lístků namísto centrálního registru... Rezignace na vazbu na lhůty, které v celém procesu předpokládá správní řád... Nebo to, že námitky proti omezení na jedinou přihlášku koncepčně obstojí při přechodu z deváté třídy, ale nemají rozumné zdůvodnění pro víceletá gymnázia.

V amatérsky koncipované legislativě zůstala ztracena skutečnost, že chyby v zákonné úpravě mohou nenapravitelně poškodit šance životního uplatnění žáků. Stejně tak uškodí kvalitě vysokých škol nedostatečné rozvínutí dovedností studentů na středoškolské úrovni, na čemž se právě způsob výběru střední školy výrazně podepisuje.

I to, že kvalitě vysokých škol škodí suboptimální rozvíjení dovedností studentů na středoškolské úrovni, na němž se způsob výběru střední školy také podepisuje.

Tuto malou poslaneckou "reformu" by měl mít jako odstrašující příklad před očima každý, kdo v oblasti vzdělání podléhá představě, že se negativní rysy systému dají odstraňovat diletantskými zásahy.

Chybně podaný lék může působit problémy větší než neduh, kvůli kterému byl ordinován. Asi jako v situaci, kdy neléčí doktor medicíny, ale šarlatán spoléhající na pověry. V tomto konkrétním případě jsou jména šarlatánů známa, takže jejich návody snad budou příště přijímány kritičtěji.

Autor, bývalý místopředseda senátního výboru pro vědu a vzdělání, je děkanem Fakulty informatiky Masarykovy univerzity