|
|
Rasmussen už dobyl Dánsko. Nyní útočí na post šéfa NATO30. 3. 2009 - e15 Nový šéf Severoatlantické aliance bude mít na stole tři hlavní úkoly:zhoršující se situaci v Afghánistánu, opětovné začlenění Francie do vojenských struktur a obecnou debatu, co je vlastně smyslem vojenského paktu ve 21. století. Zvládne to dosavadní veleúspěšný dánský premiér Anders Fogh Rasmussen, hlavní favorit na post generálního tajemníka NATO? Debaty o obsazení nejvyšších postů nadnárodních organizací Západu už pravidelně končí u jeho jména. V minulých letech ho diplomaté a média tipovali na nového prezidenta Evropské unie. Když se obsazování tohoto postu zaseklo s padlou euroústavou a odloženou Lisabonskou smlouvou, začalo se o něm okamžitě spekulovat jako o nástupci současného šéfa NATO Jaapa de Hoop Scheffera. Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen je totiž Pan Dokonalý. ,,Rasmussen je hlavou vlády, což mu dává větší váhu než dalším kandidátům, třeba polskému ministru zahraničí Radoslawu Sikorskému. Dánsko je také velmi silné v počtu vyslaných jednotek do Afghánistánu. Jako člověk ze Skandinávie je přijatelný pro Británii, Francii i Německo. A zároveň není příliš provokativní ve vztahu s Ruskem," popisuje mimořádně složitý průsečík mocenských zájmů pro E15 první šéf Evropské obranné agentury a nyní bezpečnostní analytik Evropské rady pro zahraniční vztahy Nick Witney. Česko sice podle svého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga podporuje středoevropského kandidáta Sikorského, nicméně Rasmussen stále zůstává před nastávajícím summitem NATO podle diplomatických zdrojů favoritem s podporou klíčových zemí. Skvělá image Dánové říkají svému premiérovi prostě Fogh, a i když někdo volí jinou než jeho liberální stranu, málokdo si ho necení. Nejen kvůli jeho umírněné centristické politice, ale i kvůli jeho osobním kvalitám. Rasmussen má dokonalou image moderního, dynamického člověka. Každé ráno pravidelně běhá. Když se blížily volby předminulého roku, nezapomněl co nejvíce voličů pozvat na svůj ranní jogging. S nadsázkou řečeno - čtyři míle kolem kodaňských jezer s usměvavým politikem, a třetí premiérská funkce byla v kapse. S tím souvisí i další jeho poznávací znamení - na předvolební běhání své příznivce sezval prostřednictvím komunitní sítě Facebook. Té se svěřuje se vším. Naposled tam minulý víkend pro jeho více než 30 tisíc ,,přátel" přibyla od šestapadesátiletého politika zpráva: ,,Zdravím všechny, mám pro vás novinku. Jsem dědečkem! Moje dcera Marie porodila zdravou dcerku, 3,5 kila, 50 centimetrů. Krásnou neděli. Anders." Jeho šarm a přitažlivost dokonce už překročily hranice Dánského království a poněkud nejapnou poklonu mu složil i prostořeký italský premiér Silvio Berlusconi: ,,Rasmussen je nejkrásnější premiér Evropy." Prý by ho doporučil své ženě. Cesta na vrchol Za vizáží mladě vypadajícího a stále usměvavého muže se však skrývá typický partajní kariérista, který už od studií celý život proseděl na schůzích. V sedmdesátých letech ještě ani nedokončil školu a už v 21 letech předsedal Mladým liberálům. Liberálové ze strany Venstre poslali nadějného mladíka v 25 letech do parlamentu. Uspěl, a tak zasedá v dánském Folketingu nepřetržitě od roku 1978. Netrvalo ani deset let a už byl ministrem pro daně. V osmdesátých a devadesátých letech byl ve svých liberálních názorech mnohem radikálnější - výmluvně to vyjádřil ve své knize ,,Od sociálního státu k minimálnímu státu". Stejně tak je známá jeho replika, že sociální dávky dělají z lidí otroky. V roce 1992 sice musel rezignovat na ministerský post kvůli obvinění parlamentu, že dodal mylné zprávy o svém úřadu, nicméně to byla jen pauza před kompletní revolucí na dánské politické scéně. V roce 2001 skončila éra sociálnědemokratických vlád a liberál Rasmussen nahradil svého jmenovce socialistu Rasmussena na postu premiéra. Tři vítězství Vytvořil sice jen menšinovou vládu, ale opřel se o xenofobní a antiimigrační Dánskou lidovou stranu (ta zabodovala pravděpodobně ve všeobecném strachu po 11. září). Zájmy liberálů, konzervativců a lidovců vytvořily pragmatickou směsku, kterou Dánové zvolili už třikrát za sebou. Liberálové deregulují a privatizují, konzervativci snižují daně a lidovci vystavěli kolem Dánska zeď proti imigraci (ještě v roce 2001 Dánsko přijalo 12 tisíc azylantů, v roce 2004 to už byly jen tři tisícovky). Zkušený Rasmussen pragmaticky šikovně proplouvá v nepřehledné dánské politice a dokáže prosadit to, co mu přijde zásadní. Dokázal se jako první premiér omluvit za dánskou kolaboraci s nacisty, dokázal celý národ přesvědčit, že stojí za to jít do Afghánistánu i do Iráku. Jako jeden z mála světových politiků stále nepochybuje o tom, že Saddámův režim měl zbraně hromadného ničení. Rozhodne Turecko Vše zatím Rasmussenovi hraje do karet: ,,Myslím si, že Fogh bude tvrdohlavý a odhodlaný šéf NATO," odhaduje pro E15 kodaňský bezpečnostní expert z Evropské rady pro zahraniční vztahy Daniel Korski, který v minulosti radil americké i britské vládě. ,,Podporují ho Německo, Francie, Británie i USA. Je totiž nadšený Evropan i přítel Američanů kvůli angažmá v Iráku i Afghánistánu." Jediný, kdo by mu mohl zkřížit cestu na vrchol, jsou Turci. Ti ho nemají v lásce za jeho reakci na skandál v roku 2005 s karikaturami Mohameda v dánském tisku. Rasmussen sice vystoupil v arabské televizi Al-Arabija, kde vyjádřil lítost nad tehdejšími masakry a pobouřením islámského světa, přímo se však neomluvil. Rasmussenovy portréty tak pravidelně při protestech v islámských zemích hoří a lidé dupou po jeho tváři. Turecko se tak nejprve vyjádřilo proti jeho kandidatuře, ale nakonec sám turecký prezident Abdullah Gül v Bruselu pochválil Rasmussena jako ,,jednoho z nejúspěšnějších premiérů" Evropy a nepřímo mu vyjádřil podporu. O poznání méně shovívavý je k Rasmussenovi turecký premiér Tayyip Erdogan. Ten se s Rasmussenem už jednou nepohodl - v listopadu 2005 při návštěvě Dánska odmítl vystoupit s Rasmussenem v Roj TV, televizi, kterou v Dánsku provozují kurdští emigranti napojení na teroristickou Kurdskou stranu pracujících. Pak přišla kritika z muslimského světa za karikatury a nyní je umírněný islamista Erdogan vyzýván muslimskými zeměmi, aby kandidaturu Rasmussena na post šéfa NATO zablokoval. Turecký premiér svému dánskému protějšku v pátek volal a prý mu nálady muslimského světa proti jeho kandidatuře vysvětloval. To by mohla být příprava Rasmussena i světa na případné turecké veto. Zatím se však má za to, že Turci na summitu aliance 3. a 4. dubna ve francouzském Štrasburku a německém Kehlu maximálně oddálí očekávané oznámení jména nového generálního tajemníka NATO. Veto však proti úspěšnému a konsenzuálnímu politikovi, který má výtečné vztahy s americkými i evropskými státníky a doma bezprecedentní tři premiérská období za sebou, pravděpodobně nepoužijí. ______________________ Anders Fogh Rasmussen budoucí dánský premiér se narodil v roce 1953, vyrůstal na farmě ve venkovském západním Dánsku už v 21 letech vedl mládežnickou odnož dánské Liberální strany (Venstre) vystudoval ekonomii a stal se ideologickým obhájcem snižování daní a minimálního státu přes ministerské posty v osmdesátých a devadesátých letech doputoval až do premiérského křesla, když v roce 2001 vyhrál nad sociálními demokraty volby se třemi obdobími za sebou je nejdéle sloužícím premiérem Dánska mezi silně euroskeptickými Dány podporuje Evropskou unii, stejně tak silně podporuje USA - vyslal vojáky jak do Afghánistánu, tak po boku Američanů do Iráku; jediným problémem je jeho špatná pověst v muslimském světě, když po skandálu s karikaturami proroka Mohameda nadřadil svobodu slova nad trest za urážku náboženského cítění s manželkou Anne-Mette mají dvě děti, minulý víkend se stali prarodiči, což Rasmussen ihned oznámil na své populární stránce na Facebooku pravidelně běhá, loni si na kole zajel část Tour de France |
ODKAZY
|
