|
|
3x10 argumentů k Lisabonské smlouvě16. 4. 2009 - eh PDFpaper 10 VĚCÍ, KTERÉ LISABONSKÁ SMLOUVA PŘINÁŠÍ Sloučení stávajících pilířů EU a právní subjektivitu EU • Nahrazuje komplikovanou soustavu tří „pilířů“ (Evropské společenství; společná zahraniční a obranná politika; policejní a soudní spolupráce v trestní oblasti) - přispívá tak ke zjednodušení a transparentnosti fungování unie • Explicitně uznává právní subjektivitu EU – unie se stává skutečným subjektem mezinárodního práva, který mj. sjednává mezinárodní smlouvy • Sloučení právních osob však nemá vliv na kompetence EU – ty jsou unii předány členskými státy a EU je nemůže překročit Vyjasnění kompetencí unie • Kompetence EU a aplikace principu subsidiarity v současnosti trpí nepřesnostmi • Lisabonská smlouva poprvé explicitně vyjmenovává exkluzivní kompetence unie, sdílené kompetence (mezi EU a členskými státy) a „podpůrné akce“, kterými může unie napomáhat ke koordinaci nebo doplnění akcí členských států, aniž by nahradila jejich kompetenci v dané oblasti • EU disponuje pouze kompetencemi, které ji svěřily členské státy v základních smlouvách – všechny ostatní kompetence nadále náleží členským státům Účinnější rozhodování unie díky hlasování „kvalifikovanou většinou“ • Hlasování dvojitou, tzv. kvalifikovanou většinou (55 % států představujících alespoň 65 % obyvatel EU) nahrazuje od roku 2014 složitý a nepřehledný systém vážení hlasu každého státu • Pokud Rada nerozhoduje na základě návrhu Komise, musí kvalifikovaná většina dosáhnout alespoň 72 % členských států (tj. při 28 členech 21) • Tato změna je aplikována naplno až od r. 2017 a pro případ, že by hlasování bylo těsné, existuje mechanismus, který přehlasovaným zemím zajišťuje oddálení rozhodnutí a více času na diskusi s ostatními zeměmi. • Spolu s rozšířením hlasování kvalifikovanou většinou (mj. o oblasti justice a vnitra) umožní snadnější vytváření většin v Radě a tím i účinnější rozhodování Posílení role Evropského parlamentu díky rozšíření procedury spolurozhodovaní • Rozšíření procedury legislativního spolurozhodování (Rada ministrů a Parlament) o zhruba 50 nových oblastí • Spolurozhodování dává Evropskému parlamentu legislativní pravomoci srovnatelné s Radou ministrů; stává se běžnou legislativní procedurou • Týká se především stávajících kompetenčních oblastí EU (zejm. vnitřního trhu) a několika nových kompetencí Navázání jmenování předsedy Evropské komise na výsledek evropských voleb • Předsedu Komise nově, na základě doporučení Evropské rady, volí Evropský parlament • Při volbě musí být přihlíženo k výsledkům voleb do Evropského parlamentu, a tedy k většině, která z těchto voleb vzejde • Evropské volby tak budou politizovány: občané budou moci přímo rozhodovat o politickém směřování Evropské komise Stálého předsedu Evropské rady, který se bude věnovat jen evropskému mandátu • Stálý předseda Evropské rady nenahradí rotující předsednictví, bude však předsedat a koordinovat práci Evropské rady, která se oficiálně stává institucí EU • Dává tvář a hlas Evropské unii, reprezentuje EU na mezinárodní scéně • Jeho mandát je neslučitelný s národním mandátem – bude se tak moci plně věnovat jen své evropské agendě Vysokého představitele unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku • Slučuje současné funkce Vysokého představitele Rady a komisaře pro vnější vztahy – jako reprezentant Rady a zároveň místopředseda Komise posiluje jednotu EU v zahraniční politice • Předsedá Radě ministrů ve složení ministrů zahraničí, zastupuje EU u třetích zemí a mezinárodních organizací a na konferencích • K dispozici má diplomatickou službu EU Klauzuli o možnosti vystoupení z EU8 • Poprvé je explicitně zmíněna možnost dobrovolného vystoupení z unie • EU tak jednoznačně dokazuje, že není federální stát, ale společenství suverénních států • Podrobnosti případného vystoupení jsou stanoveny smlouvou mezi vystupujícím státem a Unií Jasné pojmenování závazných hodnot a cílů unie • Unie je založena na hodnotách „úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“10 – tyto hodnoty musí mj. naplňovat kandidáti na vstup do EU • Listina základních práv se stává součástí právního pořádku unie a je závazná pro všechny členské státy, přičemž se ve Velké Británii a Polsku její ustanovení odkazující na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, aplikují jen v rozsahu, v jakém jsou daná práva nebo zásady uznávány v britských, resp. polských právních předpisech • Princip solidarity mezi členskými státy platí nově pro několik oblastí: boj proti nelegální imigraci, dodávky energií, bezpečnost vůči třetím zemím, terorismus, přírodní katastrofy Právo občanské iniciativy, které posvěcuje roli občanské společnosti • Umožňuje jednomu milionu obyvatel z více členských států vyzvat Komisi k předložení legislativního návrhu v oblastech, které jí přísluší • Právo občanské iniciativy se připojuje k již existujícímu petičnímu právu občanů k Evropskému parlamentu • Jakkoli je fungování unie založeno na zastupitelské demokracii, právo občanské iniciativy výslovně posvěcuje roli občanské společnosti 10 VĚCÍ, KTERÉ LISABONSKÁ SMLOUVA NEPŘINÁŠÍ EU se nestává – a nestane – (super)státem • Členské státy zůstávají „pány smluv“ – pouze jim, a nikoliv orgánům EU, přísluší „kompetenční kompetence“ – změna smluv nadále vyžaduje jednomyslnost • EU nemá finanční autonomii: jak příjmová, tak výdajová část rozpočtu EU je plně v rukou členských států: EU tak mj. nemůže vybírat daně či hospodařit s deficitem • Členské státy mohou z EU dobrovolně vystoupit Vysoký představitel pro zahraniční politiku neomezí naši schopnost vést nezávislou zahraniční politiku • Post vysokého představitele nevytváří nové pravomoci, ale pomáhá vyvarovat se zbytečným nejednoznačnostem v zahraničních aktivitách EU • Vysoký představitel se řídí rozhodnutími přijatými jednomyslně všemi členskými státy • Jeho činnost doplňuje, ale nenahrazuje, zahraničněpolitické a diplomatické snahy jednotlivých členských států – hovoří jménem unie jedním hlasem tam, kde je pro EU výhodnější hovořit jednotně, a o to silněji EU nebude kvůli změně hlasování dominovat “diktatura velkých států” • Nová pravidla „kvalifikované většiny“ předpokládají, že pro prosazení návrhu bude muset hlasovat minimálně 16 zemí (při 28 členských státech, s Chorvatskem) • Oproti dnešním možnostem se zeslabuje také „blokační menšina“ velkých států – dnes mohou rozhodnutí zablokovat 3 velké státy, s Lisabonskou smlouvou to musí být minimálně 4 • Do 31.3.2017 může kterýkoli členský stát u jakéhokoli rozhodování přijímaného kvalifikovanou většinou vyžadovat hlasování dle dnes platných smluv • V Radě se navíc hlasuje velmi zřídka – převažuje kultura konsensu, nikoli silové prosazování • Na základě „Ionniského kompromisu“ bude navíc možno vyvolat oddálení rozhodnutí, které bylo v Radě přijato jen těsnou většinou, a získat více času na hledání konsensu Nemění stávající pravidla pro daňovou politiku • Lisabonská smlouva v ničem nemění stávající ustanovení o potřebě jednomyslného rozhodování v případné harmonizaci daní • Závěry Evropské rady z prosince 2008 tuto skutečnost znovu explicitně potvrzují • I nadále si tak budeme moci uchovat své sazby daní z obratu, spotřebních daní a jiných nepřímých daní EU nebude méně demokratická – naopak! • Pravomoci Evropského parlamentu, jediné občany přímo volené instituce jsou výrazně posíleny (např. při jmenování předsedy Komise) • Rada musí nově při projednávání legislativních návrhů zasedat a hlasovat veřejně – posiluje se tak transparentnost a tím i demokratická kontrola Rady • Významným způsobem se posiluje role národních parlamentů, které získávají silnější pravomoci při kontrole svých vlád Listina základních práv není nástrojem “Bruselu” proti členským státům • Listina nijak nerozšiřuje oblast uplatňování práva Unie a nezakládá žádnou novou pravomoc unie • Listina je závazná pouze pro orgány, instituce a jiné subjekty unie – členských států se týká pouze v případech, kdy uplatňují právo unie • Když Listina uznává základní práva, která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, musí být tato práva vykládána v souladu s těmito tradicemi Lisabonská smlouva neotevírá otázku Benešových dekretů • Lisabonská smlouva nepojednává o majetkových otázkách – v tomto smyslu nepřináší do našeho právního řádu nové skutečnosti • Lisabonská smlouva neplatí retroaktivně, nemůže se tedy týkat ani Benešových dekretů • Dekrety nebyly překážkou našeho vstupu do EU, čímž již bylo uznáno, že nejsou v rozporu s evropským právem EU nebude moci díky doložce o flexibilitě dělat cokoli • Aktivace doložky o flexibilitě vyžaduje jednomyslné rozhodnutí Rady, povinný souhlas Evropského parlamentu a povinnost Komise upozornit národní parlamenty na úmysl použít ji • Doložka o flexibilitě nemůže „sloužit jako základ pro rozšíření rozsahu pravomocí unie nad obecný rámec vymezený ustanoveními Smluv jako celku, a zejména ustanoveními, která vymezují úkoly a činnosti unie“ • Nelze ji také použít pro přijetí ustanovení, jejichž účinek by v podstatě znamenal změnu Smluv, aniž by byl použit, který pro tento účel Smlouvy stanoví Klauzule “passerelle” neumožňuje změnit zakládající smlouvy pouze rozhodnutím Rady • K přechodu od jednomyslnosti k hlasování kvalifikovanou většinou a od „zvláštního legislativního postupu“ k „řádnému“ je potřeba jednomyslné rozhodnutí Evropské rady a souhlas Evropského parlamentu • Každý národní parlament navíc může toto rozhodnutí vetovat, a to v šestiměsíční lhůtě po jeho přijetí • Jakýkoliv národní parlament tak může rozhodnutí zvrátit buď udělením mandátu své vládě hlasovat proti, nebo přímo rozhodnutím ex post EU nebude mít všemocného „prezidenta“ • Předseda Evropské rady předsedá pouze zasedáním Evropské rady, nikoli Rady EU • Zavedení funkce předsedy Evropské rady neruší rotující předsednictví Rady EU • Je volen kvalifikovanou většinou Evropské rady na 2,5 roku, Evropská rada ho také může při překážce či závažném pochybení odvolat – je tedy pod kontrolou členských států 10 DŮVODŮ, PROČ DÁT SVŮJ HLAS RATIFIKACI LISABONSKÉ SMLOUVY (LS) LS stvrzuje vývoj, ke kterému jsme se přihlásili • Nepřichází s žádným novým přelomovým konceptem, který by již v právu EU nebyl obsažen • Novinky, které přináší, se týkají především úpravy institucionálního nastavení, které není nijak přelomové a vesměs je zlepšují • Potvrzuje dosavadní vývoj evropské integrace, ke kterému jsme se přihlásili jak žádostí o přihlášku do EU z roku 1996, tak v referendu o vstupu do EU LS dává EU prostředky jak úspěšně obstát v globalizaci • Rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou umožní pružnější a efektivnější rozhodování Rady a tedy schopnost lépe reagovat na globální změny • Efektivnější institucionální rámec EU mj. stanoví jasnější pravidla pro posílenou spolupráci a jasnější finanční ustanovení • Nová pravidla zvýší akceschopnost EU v oblastech jako boj proti terorismu, změny klimatu, územní soudržnosti, cestovního ruchu či obchodní politiky LS zajistí silný hlas EU na světové scéně • Sloučením funkcí vysokého představitel pro zahraniční politiku a komisaře pro vnější vztahy se odstraní současné překrývání funkcí • Vytvořením funkce stálého předsedy Rady, který se bude moci naplno věnovat řešením možných mezinárodních krizí • Oba představitelé zajistí kontinuitu, čitelnost a tedy i sílu hlasu EU na mezinárodní scéně LS umožní vznik skutečné společné energetické politiky EU • Neexistence smluvního základu dosud vyžaduje pro otázky spojené se společnou energetickou politiku jednomyslnost všech členských států • LS přináší nový smluvní základ umožňující vznik skutečné společné energetické politiky, u které platí rozhodování kvalifikovanou většinou • Společná energetická politika má mj. za cíl „v duchu solidarity mezi členskými státy“ zajistit fungování vnitřního trhu, bezpečnost dodávek energie a podporovat propojení energetických sítí – neovlivňuje však energetický mix každého členského státu LS posiluje roli členů národních parlamentů • Zavádí mechanismus „včasné kontroly“ k respektování rozdělení kompetencí mezi unií a členskými státy • Posiluje roli národních parlamentů v legislativním procesu a při novelizaci základních smluv26 • Zavádí možnost, pro každou komoru národního parlamentu, žalovat u Soudního dvora porušení principu subsidiarity LS zajišťuje, že EU bude vykonávat pouze kompetence, které jsou jí svěřeny • Unie disponuje pouze kompetencemi, které jsou jí svěřeny členskými státy – všechny ostatní kompetence nadále náleží členským státům • Členské státy zůstávají „pány smluv“: jakákoli změna smluv a kompetenčního nastavení podléhá jednomyslnému souhlasu členských států • Lisabonská smlouva navíc umožňuje vrátit některé kompetence unie na úroveň členských států (tzv. „obousměrná flexibilita“) LS nutí EU více a lépe skládat účty • Veřejná zasedání a hlasování Rady v legislativních záležitostech posílí transparentnost a odpovědnost Rady • Větší zapojení národních parlamentů posílí kontrolu evropských institucí • Vytvořením funkce stálého předsedy Evropské rady, který zajistí kontinuitu činnosti Evropské rady, a který se za svou činnost bude zodpovídat členským státům LS posiluje demokratickou odpovědnost Evropské unie • Posiluje roli Evropského parlamentu coby jediné občany přímo volené instituce EU v přijímání legislativy, rozpočtové proceduře a při jmenování předsedy Komise • Váže výběr předsedy Evropské komise na výsledek voleb do Evropského parlamentu • Zavádí občanskou iniciativu jednoho milionu podpisů EU a podtrhuje význam konzultací a dialogu s občanskou společností Ústavní soud České republiky neshledal žádné překážky bránící ratifikaci • Ústavní soud neshledal ve svém rozhodnutí z 26.11. 2008 žádný rozpor mezi ústavním pořádkem České republiky a relevantními částmi LS, na které se dotazoval Senát • Podání Senátu, spolu s vyjádřením Poslanecké sněmovny, prezidenta republiky a vlády přitom pokrylo prakticky všechny možné relevantní výhrady ke slučitelnosti LS s našim ústavním pořádkem • Ústavní soud ve svém rozhodnutí mj. konstatoval, že „přenesení určitých kompetencí státu, které vyvěrá ze svobodné vůle suveréna a bude nadále vykonáváno za jeho účasti předem dohodnutým a kontrolovaným způsobem, není pojmovým oslabením svrchovanosti státu, ale naopak může v důsledcích znamenat její posílení ve společném postupu integrovaného celku“ Je čas na věcnou práci • Evropská unie strávila 10 let diskusemi o institucionálním rámci • Další prodloužení diskusí o pravidlech hry by dále omezovalo práci politických představitelů na řešení skutečných problémů občanů • Občané od svých zástupců očekávají, že využijí nástrojů Lisabonské smlouvy k lepší práci, která přinese hmatatelné výsledky ___________________ Evropské hodnoty jsou nevládní neziskovou proevropskou výzkumnou a vzdělávací organizací – think and action tank – přispívající k rozvoji svobody, osobní zodpovědnosti a aktivní občanské společnosti. Naší vizí je evropská společnost vědomá si hodnot a civilizační identity, na kterých stojí. Usilujeme o evropské politické společenství, které z těchto hodnot čerpá, dokáže je chránit a rozvíjet. Evropské hodnoty o.s. Vltavská 12 150 00 Praha 5 +420 210 088 877 info@evropskehodnoty.cz www.evropskehodnoty.cz www.europeanvalues.net Zpracoval Václav Lebeda, programový ředitel a místopředseda Evropských hodnot |
ODKAZY
|
