Liberální strana

MÉDIA -Rovnost: Brněnští liberálové jsou úspěšní, zrušili vojnu

29. 7. 2005 - LiRA

zkrácený text vyšel v Rovnosti 29.7.2005 -zde-

Milan Hamerský(původní/nekrácená verze): Pavel Pečínka v textu Potřebují zelení liberály? (Rovnost, 26.7.) mimo jiné hodnotí činnost Liberální reformní strany (LiRA/LiberálovéČR) se sídlem v Brně.
Na úvod stručně zareaguji na chyby či nesmysly. LiRA státní příspěvek za mandáty nerozděluje členům, ale investuje jej do politické činnosti, především volebních kampaní. Jsme jediní, kdo vždy uveřejňují strukturu volebních nákladů. Žádný člen LiRA nebyl členem hnutí Duha.

Pečínka se mýlí, když spolupráci liberálů a zelených podává za nepřirozenou. SZ v krajských volbách spolupracovala v Praze s SNK, na Vysočině s US-DEU, na Karlovarsku s KDU-ČSL(!), v několika krajích se SOS. Samo za sebe mluví, že jen s LiRA na jižní Moravě získala mandáty.

LiRA se do povědomí Brňáků zapsala především úspěšnou spoluprácí s tehdejším rektorem Masarykovy univerzity Jiřím Zlatuškou v senátní kampani v roce 2002. V létě 2004 dva členové LiRA kandidovali do Evropského parlamentu na liberální kandidátce spolu s US-DEU, ODA a CZ.
Další úspěch jsme zaznamenali v krajských volbách, kdy na jižní Moravě koalice Zelená pro Moravu (LiRA-SZ) získala 3 mandáty za 13 699 hlasů. Největší úspěch při prosazovaní našeho programu, bude asi pro čtenáře ztěží uvěřitelný: předseda LiRA ve spolupráci se senátorem Martinem Mejstříkem způsobili zrušení základní vojenské služby!

Letos v únoru jsme vyzvali liberální, nezávislé a zelené politické subjekty k vytvoření společné kandidátky pro všechny volby v roce 2006. Před pár týdny podepsaly v Libereckém kraji výzvu stejného obsahu: CZ, ED, ODA, SNK, SOS, US-DEU i Pečínkova SZ.

Průnik, a to skutečně masivní, do zastupitelstva města Brna na podzim 2006 připravujeme. Projekt „Brno2006“ bude v září představen. Členové LiRA v Brně se aktivně zúčastňují happenigových akcí typu Vlajka pro Tibet, Oslava kapitalismu či Den daňové svobody.

Pečínka se řadí k nemalé skupině kritiků LiRA, kteří neumí pochopit náš odlišný způsob dělání politiky. Nebudujeme klasickou stranou s pyramidovou strukturou, stravující energii svých členů na schůzích. Úspěšnost firmy se neposuzuje podle počtu zaměstnanců. V tomto kritériu vítězí KSČM, která má více členů než ostatní strany dohromady.

LiRA se hrdě hlásí k tomu, že s osmi členy a desítkou aktivních příznivců, má větší politický vliv než mnohem početnější strany.

*** *** *** *** *** *** *** ***

-Rovnost,26.7.2005-

26.7.05, Pavel Pečínka: Potřebují zelení liberály (SZ-LiRA)?

Rád bych navázal na text Viléma Tanzera Barevné mámení a proevropské politické strany (Rovnost, 11.7.). Člen Liberální reformní strany (LIRA/LiberálovéČR) Tanzer v něm píše o hledání dostatečného průniku programových cílů " liberálů", zelených a osob, které by se mohly stát důvěryhodnými zastánci takového programu.

Na jižní Moravě vidí Tanzer tyto osoby v Jiřím Löwovi, Janě Drápalové a Mojmíru Vlašínovi. Já si ovšem myslím, že o program LIRA v první řadě nejde. LIRA vznikla, stejně jako mnozí její " liberální" spojenci, poté, co nějaká výrazná osobnost v ODS či ODA nenašla odpovídající uplatnění.

Martin Dvořák z ODA si vytvořil svoji Volbu pro město, Jan Kasl z ODS Evropské demokraty, šlechtic Jiří Lobkowicz unikl z ODS do Unie svobody a pak si založil Cestu změny, Petr Pávek, kandidující na předsedu ODA, Demokratickou regionální stranu, Monika Pajerová Naději a Josef Zieleniec z ODS se uchytil u SNK.
Také Milan Hamerský z ODA (kde míval na muslimy a feministky konzervativnější názory než dnes) si vytvořil svoji LIRA. Ne však tak docela jako stranu, ale spíš jako lobbyistickou a reklamní kancelář.

Deset členů LIRA přece funguje tak, že si nejdříve vyhlédnou známou osobnost. Té pak nabídnou, že jí zařídí kampaň ke zvolení do určité funkce. Zájemce o post nemusí do LIRA vstupovat, stačí, když za ni bude kandidovat jako nestraník. Pokud je zvolen, dostane deset členů LIRA část financí za mandát zvoleného. To se zatím povedlo u senátora Jiřího Zlatušky a krajského zastupitele Jiřího Löwa. Senátní mandát Jiřího Zlatušky - a přísun financí - však v roce 2008 končí a LIRA by se podle mého názoru hodil průnik i do brněnského městského zastupitelstva.

Chce asi nejen finance, ale též udržet své lidi na očích. A na pravici je přecpáno. Proto ten zájem o sedlo na hřbetě zelených. Programově je LIRA přímo ultra- neoliberální, zprivatizovala by kde co. Vím, při jednání o vytvoření koalice Zelená pro Moravu se Stranou zelených prokázala pragmatickou pružnost. Ale kdyby došlo na lámání chleba, přikloní se LIRA a výše popsané party zase k ODS, s níž mají víc společného než rozdílného. Není to tak?

Netvrdím, že Hamerský a spol. nepřevyšují svou kreativitou, neotřelými názory a mediální obratností řadu průměrných členů ODA a ODS. Ostatně, Milan sbíral zkušenosti i v Hnutí Duha a u Temelína. Náš spor o škodlivost vazeb zelených a LIRA by neměl být chápán jako zlý úmysl nebo vyřizování účtů. S Milanem Hamerským se znám, o žádných účtech nevím.

Píšu jen, že zelení, kterým fandím, a neoliberální LIRA patří svým složením, chováním a cíli dost daleko od sebe a jejich provázanost by byla tak trochu podvodem na voličích obou stran. Zelení sami jsou " sociální liberálové", a s dravým neoliberalismem demokraticky soutěží.

Navíc, kde jinde než do komunálních voleb v Brně by měli jít zelení sebevědomě sami, bez paradoxních služeb neoliberální PR agentury? Pragmatický mix zelených a LIRA by naopak mohl pro zelené skončit tak, jak se zpívá v písničce, na niž jsem si vzpomněl při četbě Tanzerova článku: " To všechno je mámení, stejně jednou v prachu lehnou."

*** *** *** *** *** *** *** *** ***

první dvě polemiky: Pečínka-Tanzer -zde-