|
|
Deníky zhrzených milenek23. 3. 2006 - právo Polemika v -Právo- Deníky zhrzených milenek připomínají texty Jakuba Patočky a Milana Hamerského ( -zde- ) , bývalých spolupracovníků SZ, které byly během posledních dvou týdnů uveřejněny v tomto listě. Jakub Patočka ……… To Milan Hamerský, bývalý člen ODA, později Mladý konzervativec a nyní předseda Liberální reformní strany (LiRA), pálí odjinud. Cesty jeho strany a SZ se spojily na podzim 2004 při krajských volbách v Jihomoravském kraji. Zelení v nich tehdy podpořili kandidaturu známého brněnského urbanisty Jiřího Löwa a LiRA na oplátku poskytla zeleným své zkušenosti s organizováním volebních kampaní. Po této v celku úspěšné spolupráci se Hamerský pokoušel více než rok přesvědčovat zelené, aby v parlamentních volbách nekandidovali samostatně, nýbrž se spojili s malými liberálními stranami (ED, SNK, ODA, US-DEU...) v předvolební slepenec, nazývaný též volební aliancí. Neuspěl, zelení se rozhodli jít do voleb samostatně. Píše-li dnes Hamerský o zelených jako o nesourodé koalici předem odsouzené k neúspěchu, můžeme si položit otázku, jak by o nich referoval, kdyby se místo samostatné kandidatury ujali slepování liberální tříště, a zda mají jeho politické analýzy vůbec nějakou hodnotu. Je snad „konformně eklektické“, když zelení nabízejí recept na reformu daňové soustavy, změnu státní dopravní politiky či cestu ke zrušení přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy? Nebo snad spočívá naše „banalita“ v tom, že nejsme elitářskou stranou pro několik úspěšných mladých mužů? Jeden levicový, druhý pravicový, oba patřili mezi konstruktéry naší politické scény a pro oba je jakýkoli úspěch Strany zelených špatnou zprávou. Od té chvíle, co se zelení rozhodli jít cestou sebevědomé, nezávislé politiky. Martin Mach, člen SZ |
ODKAZY
|
