|
|
Co je LiRA/Liberálové ČR (k březnu 2007)(Tanzer, Hamerský)Představujeme LiRA VÝZVA LiRA OBČANŮM ČR Myslíte si také, že je rozumné svobodně žít v tolerantní společnosti a právním státě? Víte co je pro to možné udělat? Protože věříme ve standardní metody politické činnosti a protože si myslíme, že svobodná soutěž politických stran je nejvýznamnějším způsobem mocenského působení, založili jsme Liberální reformní stranu (LiRA). Chceme připravovat, podporovat a prosazovat liberální reformy, které budou směřovat k větší možnosti uplatnění jedince, ke svobodnému životu s co nejmenší mírou příkazů, zákazů a donucení. Jako každá politická strana chceme usilovat o volené funkce v naší zemi a to buď vlastními silami a nebo ve spolupráci s nám blízkými subjekty a osobnostmi, které lze najít především v pravé části politického spektra. Budeme podporovat stranické i nezávislé kandidáty, kteří svými postoji a hlavně činy dokazují, že mají obdobné cíle jako my. Naše strana chce být hospodárným, flexibilním a životaschopným společenstvím otevřeným všem příznivcům ke spolupráci a všem odpůrcům k diskusi. Důležité: strana sama o sobě nic nevytvoří, nerozhodne, nezmění, to organizace nedokáže - nemá hlavu ani ruce. To mohou jen lidé, její členové a aktivní příznivci, kteří si určí své zájmy a jsou ochotni je svými činy prosazovat. Podpořte nás, přidejte se k nám! Projekt - LiberálovéČR (ideové základy našeho pojetí liberalismu) Liberalismus v ČR nemá narozdíl od komunismu, socialismu a katolicismu silně zakořeněnou tradici. Navíc je tradováno, že liberalismus je v českém prostředí prázdný pojem, pod nímž není možné si cokoliv konkrétního představit. Bylo by možné spekulovat do jaké míry takové tvrzení odpovídá skutečnosti a snažit se hledat příklady osob a myšlenek z české historie, kterými by se dokazovala tradice a usuzovalo na její obsah. Jisté je ale to, že ve světovém měřítku se k liberalismu hlásí množství myslitelů, politických teoretiků i praktiků, a že ti svou činností a myšlenkami dávají pojmu liberalismus zřetelnější obrys i jasnější obsah. Liberálové v ČR se tak mohou hlásit nejen ke skromné tradici domácí, ale především k rozsáhlé tradici univerzální. V českých zemích sice zatím není příliš velké množství lidí, kteří by se k univerzální tradici liberalismu hlásili, ale potenciál pro významné rozšiřování tohoto okruhu je značný a lze tak usuzovat z několika faktorů: - více Čechů bude cestovat do zemí se silnou liberální tradicí a poznávat tamní způsob života - více Čechů bude ovládat cizí jazyky a bude se moci seznámit s díly liberálních myslitelů i liberální politickou praxí ve světě - zvýší se obecná vzdělanostní úroveň v ČR a to zejména v humanitních oborech a vzroste dostupnost děl liberálních myslitelů - nový životní styl jedněch budou vyžadovat více tolerance druhých - růst bohatství ve společnosti bude vyžadovat více odpovědnosti a poptávku po osobním bezpečí - liberalismus získá jasnější kontury jako reakce na socialistické, nacionalistické a ultrakonzervativní tendence ve společnosti Z těchto i jiných důvodů se lze domnívat, že liberalismus jako myšlenkový proud má svůj významný potenciál. Pro politickou praxi je významný teze, že liberální značka sice zatím není pro politický subjekt v ČR přínosem, ale v budoucnu se jím může stát. Pro úspěch liberální politiky t.j. pro co největší prosazení liberálních myšlenek, nestačí se účastnit politické soutěže pod liberální značkou, ale je potřeba bojovat na více frontách: média, věda, vzdělání. V politice, lze jednodušeji sledovat krátkodobé cíle, dlouhodobé je nutno podpořit aktivitami přesahujícími politický rámec. Hlavním cílem liberálů kdekoliv na zemi je prosazovat co nejliberálnější (svobodný, tolerantní, spravedlivý, rozumný) společenský řád. Úspěch v politické soutěži je jen jednou z mnoha podmínek nutných k dosažení tohoto cíle. LiRA - Liberální reformní strana =výchozí teze IDEOVÉ CÍLE základním cílem činnosti lidí hlásících se k liberalismu je prosazovat liberální společenský řád. - proto je potřeba především se neustále snažit precizovat představu liberálního společenského uspořádání - nevěříme v možnost poznání a formulace konečné pravdy (nejnovější teorie poznání vycházející z teorie chaosu a postmoderního myšlení) - věříme v potřebu hledání a uchovávání základních společenských hodnot, ale narozdíl od konzervatismu si nemyslíme, že tyto hodnoty jsou neměnné a pro vždy dané - hlavní z těchto hodnot je víra ve stejnou hodnotu každého jedince a potřeby zachovávat důstojnost všech osob a zároveň potřebu zachovávat životní podmínky nezbytné pro život budoucích generací - cílem je hledání adekvátních prostředků k ochraně těchto hodnot (nelze dosáhnout správných cílů nesprávnými prostředky) - nevěříme ve svobodu bez odpovědnosti - základní tezí, že není důvod proč by měl jeden člověk vládnout druhému, avšak z tohoto pravidla existují výjimky jako ostatně z každého pravidla tzn. v odůvodněných případech je v zájmu určitého jedince, aby některé jeho záležitosti spravoval někdo druhý na svou odpovědnost - jakákoliv organizační forma, která odnímá jedincům rozhodovací pravomoc ve svůj prospěch, resp. osoby jednající za tento organizační útvar musí být dostatečně odůvodněna a mít jasnou formu (právní stát - legalita, legitimita, proporcionalita, nově pojatá subsidiarita, mimoprávní původ základních principů definujících společenskou organizaci a její cíle) CÍLE V POLITICKÉ SOUTĚŽI - co nejméně kolektivních rozhodování - kdo stanoví cíl, zajišťuje prostředky a nese odpovědnost za jejich dosažení - princip efektivity: neděláme zbytečné věci - flexibilita - nebudujeme stranu jako korporaci, ale podporujeme liberální kandidáty a budujeme liberální značku a) nové možnosti v politickém systému spočívají v organizačních inovacích (flexibilita a adaptabilita organizací) - o to silnější musí být osobní kredit kandidátů - nebudujeme stranu s klasickým organizačním uspořádáním a klasickými cíly (bohužel organizační struktura velkých stran trpí stejnými problémy jako jiné velké korporace) - elitní členská základna (menší početně, silnější schopnostmi a znalostmi) - členové LiRA především zajišťují volební aktivity a následnou komunikaci zvolených kandidátů, druhotně kandidují sami - všechny činnosti jsou poměřovány z hlediska efektivity (výsledek očekávaný nebo skutečný - vloženým prostředkům) - co nejméně kolektivního rozhodování většinovým způsobem - řešení dohodou nebo delegací b) budujeme liberální značku - snažíme se definovat obsah liberální politiky - současnou liberální politiku provádíme s ohledem na dlouhodobé cíle (také především proto, že představujeme nejmladší generaci v politice a víme, že za pár let vystřídáme Klause, Grosse, Kalouska a jim podobně „upřimné“ politiky) c) charakteristika naší volební nabídky cA) =stávající klasická nabídka (silné a slabé stránky): - nabídka volby velké korporace už tu je (4 velké parlamentní strany) - slabší důraz na program a lidi, více na budování korporátní značky cB = naše nová nabídka je jiná: - nenabízíme silnou korporátní značku - nabízíme program (hlavní teze je zpravidla vyjádřena v názvu volebního subjektu) - nabízíme lidi, jejich osobní kredit musí znamenat více než značka konkurence (př. někteří lidé volili ODS jiní nevolili LiRA, ale Zlatušku-vzdělání, Löwa a Drápalovou - nádraží v centru apod.) Činnost LiRA Dosavadní viz. historie Budoucí Aktuální cíle LiRA ve vztahu k obecným cílům a prostředky k jejich dosažení - institucionální reformy př. VŠ výzkumné univerzity, reorganizace Akademie věd př. další decentralizace a odstátnění vzdělání (na centrální úrovni ponechat jen celkové směřování a koncepční nástroje) - "ledoborec": detabuizovat některá společenská témata př. euthanázie, legalizace návykových látek - posílení vlády zákona a kontroly moci př. veřejná kontrola všech bezpečnostních složek (Ombudsman a Policie ČR, přístup k informacím) - pokračující proces transformace ekonomiky př. daňová reforma a důchodová reforma - bezpečnost (zelená policie), důraz na boj proti zločinnosti Historie LiRA Vznik LiRA (tehdejší politická situace) Od počátku roku 2002 probíhaly intenzívní přípravy na volby do Poslanecké sněmovny PČR. Mnozí si přáli konec socialistické vlády Miloše Zemana a zároveň chtěli potrestat ODS za to, že ji podporovala. Volební alternativou se jevila tehdejší 4Koalice, která měla ve svém programu skloubit liberální a konzervativní prvky a být dostatečně silnou, aby hrála výraznou úlohu v nové vládě. Již na začátku roku 2002 byla 4Koalice přetransformována na 2Koalici a to tak, že ODA byla pod záminkou nesplaceného dluhu vypuzena a DEU byla přinucena fúzovat s US. A tak se ukázalo, že smyslem 4Koalice je multiplikace síly strany lidové a že po volbách směřuje do náruče socialistů a proto nebude představovat dostatečnou volební nabídku pro liberální voliče. Již na konci roku 2001 úzká skupina kolem brněnského politologa Milana Hamerského diskutovala myšlenku přípravy nové politické strany od počátku se hlásící k Liberalismu, jejímž hlavním úkolem v politické soutěži by bylo "promyšlené, soustavné a důsledné rozšiřování a hájení prostoru politické a ekonomické svobody". Pro vznik LiRA byl impulsem konec ODA v politice, z jejíž členské základny by se někteří chtěli podílet na činnosti nového smysluplného subjektu. Navíc byli s myšlenkou seznámeni mnozí členové Mladých konzervativců, tehdy jediné fungující mládežnické organizace, podporující pravicovou politiku, která v tehdejší době nebyla ještě úplně svázána s ODS. Toto byly výchozí vnější podmínky, které uváděly vznik LiRA. Další podmínkou bylo společná představa moderního/nestandardního způsobu fungování nového politického subjektu. Rok 2002 (první rok života LiRA) Prvotní energie členů a lidí kolem LiRA měla být věnována přípravě smysluplného volební projektu pro parlamentní volby. Věděli jsme, že na volby se připravují další malé subjekty, které samostatně nemají šanci uspět, a které by mohli spolupracovat, ale potřebovali k takové spolupráci zásadní impuls. První projekt LiRA byl založen na myšlence technického řešení společné kandidatury menších pravicových, středových, liberálních a "nezávislých" stran. (Cesta změny, Naděje, ODA, Volba pro město apod.) Přičemž by se hledal společný vhodný název kandidátky jako např. Pól svobody, naděje a změny. Osobní ambice a animozity a především politická nezralost a nedostatek fantazie byly důvody, proč tento projekt nebyl realizován. Paralelně byl připravován další projekt LiRA a to kandidatura prof. Jiřího Zlatušky t.č. rektora Masarykovy univerzity pro volby do Senátu PČR, které se měli konat na podzim roku 2002. Členové LiRA, z nichž mnozí byli toho času studenti, začali o letních prázdninách s přípravou volební kampaně a to pod vedením Milana Hamerského a Pavla Weise, kteří měli za sebou zkušenost z úspěšné volební kampaně senátora Edvarda Outraty, nestraníka zvoleného v roce 2000 za 4Koalici. Přičemž Pavel Weis byl jako asistent senátora navíc detailně seznámen s reálným fungováním Senátu a Milan Hamerský jako svého času místostarosta MČ Brno - Řečkovice se situací ve volebním obvodu č. 60 Brno město, kam tato městská část spadala. V listopadu roku 2002 byl s volebním heslem "Vzdělaní lidé rozhodnou naší budoucnost" prof. Jiří Zlatuška zvolen senátorem. Rok 2003 (druhý rok života LiRA) Počátek roku 2003 byl v ČR spojen s volbou prezidenta republiky. Tím se stal expředseda ODS Václav Klaus, který slíbil, že bude spíše aktivním než aktivistickým prezidentem. Následně ukázal, že těmto pojmům přisuzuje trochu jiný význam než mnozí jiní. V roce 2003 měla začít obměna Ústavního soudu spojená s ukončením desetiletých mandátů většiny soudců. Ukázalo se, že o kvalitu a funkčnost této instituce se prezident zajímá pramálo. Nicméně bylo možné očekávat, že se soudkyní nově stane také právnička Dagmar Lastovecká t.č. senátorka za ODS zvolená v jednom ze tří brněnských obvodů. Senátorka se soudkyní stala a byly vyhlášeny doplňovací volby, ve kterých měl být zvolen senátor na zbytek funkčního období, tedy do podzimu 2004 - termínu řádných voleb. Kandidátem LiRA se v doplňovacích volbách stal nestraník doc. ing.arch. Jiří Löw, krajinný architekt a dlouholetý populární komunální politik a také krajský zastupitel. Kromě těžkého úkolu získat v prvním kole větší podporu než lidovecký náměstek primátora, nebo sociálně demokratická ministryně zdravotnictví a v druhém kole se pak snažit dohnat kandidáta ODS, se nečekaně těžkým soupeřem stal i radikál Petr Cibulka. Jiří Löw měl kvalitní soupeře a naopak neměl nepřiznané miliony na volební kampaň jeho neúspěch přivodila i neférová pomlouvačná kampaň redaktora brněnského studia ČT proti jeho osobě založená na pochybení syna JL. Navíc byla velmi mizerná účast oslabující kandidáty mimo ODS-KDU-KSČM. Dílčí neúspěch znamenal mimo jiné také přehodnocení cílů pro supervolební rok 2004. Členové LiRA v roce 2003 uvítali přízniví výsledek referenda o vstupu ČR do Evropské unie. Pavel Weiss a Milan Hamerský se staly rovněž hnací silou fungování tzv. Koordinační rady. Rok 2004 (třetí rok života LiRA) V létě roku 2004 se měli konat historicky první volby do Evropského parlamentu na území ČR. Cílem LiRA v těchto volbách bylo pokusit se o alespoň částečnou integraci pravice a podpořit zvolení alespoň jednoho poslance, který by zastupoval české zájmy v liberální frakci. K naplnění tohoto cíle LiRA společně s Cestou změny a Občanskou demokratickou aliancí utvořila ELF - Evropské liberální fórum. Paralelně se utvářel volební projekt Josefa Zieleniece, SNK a ED. S oběma předsedy. Zároveň se ke kandidatuře ve volbách chystala i vládní US. Nejjasnější přístup k evropským otázkám představilo Zieleniecovo uskupení. Elf chtěl toto uskupení podpořit za podmínky, že trojka nebo alespoň čtyřka kandidátky by mohla být osoba, která by se přihlásila k liberální frakci. Bohužel dohody Josefem Zielniecem dosaženo nebylo a tak se ELF rozhodl vytvořit společně s Unií svobody kandidátku s názvem Unie liberálních demokratů. Na post lídra prosadila US Helenu Rögnerovou přes prosazování Karla Schwarzemberga stranami ELF. Volební projekt nebyl zrealizován šťastně a volební výsledek tomu odpovídal. Původní záměr byl sestavit kvalitativně novou kandidátku pro volby do EP nikoliv další slepenec stran. Na kandidátce se měli objevit lidí dlouhodobě a věrohodně se zabývající evropskými záležitostmi a ti měli v případě úspěchu představovat nové jádro české liberální pravice. Bohužel tento záměr nemohl být dostatečně věrohodný, neboť to vypadalo, že se obdobné jádro utváří kolem Josefa Zieleniece. Již na podzim se ukázalo, že ani jeho projekt neměl mít dlouhodobější charakter, když bratrovražedný boj s nevalným výsledkem pro obě uskupení svedla o krajská zastupitelstva Zieleniecovo SNK a Kaslovi ED. Přičemž nejde tak o volební výsledek samotný jako o zklamání mnohých z toho, že jsme se zase nedohodli. Zelená pro Moravu -Jižní Morava Evropské volby nedopadly příznivě pro liberální subjekty, vzrůstající trend podpory se projevil u Strany zelených. Ve městě Brně spojoval zelenou a liberální opozici společný negativní postoj k stále živému záměru radnice přesunout hlavní vlakové nádraží pryč z centra, který bude místo slibovaného rozvoje města znamenat stagnaci a úpadek dopravy. Navíc brněnské představitele zelených i liberálů pojí nejen osobní přátelství ale i dlouholetá odborná spolupráce v oblasti ochrany přírody a rozvoje krajiny. To vše mělo být vloženo do projektu připraveného předsedou LiRA, široké spolupráce zelených, liberálů a nestranických odborníků. Silná podpora v Brně, spolupráce s regionálními uskupeními i věrohodná prezentace důležitých témat byly základní kameny úspěchu koalice Zelená pro Moravu v posledních volbách do zastupitelstva Jihomoravského kraje. LiRA získala jednoho krajského zastupitele a SZ dva za 5,08% hlasů. V těchto volbách neuspěla žádná další menší uskupení, která by s námi mohla spolupracovat v zastupitelstvu a zvlášť nepochopitelný byl marný boj Unie svobody a Evropských demokratů, jimž jsme navíc nabízeli důstojnou formu spolupráce, kterou arogantně odmítli a raději si zvolili slepou cestu vyhození mnoha milionů a zmarnění práce svých příznivců. Kapitolou samou pro sebe se stalo 1. Brněnské referendum o poloze hlavního nádraží jako největší akt přímé demokracie na místní úrovni v historii českých zemí a zároveň největší facka občanům a čistá ukázka arogance moci. Volby do Senátu PČR v roce 2004 LiRA byla připravena v těchto volbách připravit čtyři významné kandidáty. Zmatek v komunikaci způsobil, že Petr Matějů za LiRA a Jaromír Štětina za SZ podali kandidátku poslední den podání na Praze 10. PM se následně rozhodl odstoupit a podpořit JŠ. V Brně se měli po roce opět utkat stejní kandidáti a za LiRA byl nominován opět Jiří Löw, lídr krajské kandidátky Zelená pro Moravu. Ve středních Čechách za LiRA kandidoval dlouholetý úspěšný starosta Berouna Jan Besser. V Praze 4 se v senátním obvodu Josefa Zieleniece konaly doplňovací volby, neboť obvod byl uprázdněn jeho odchodem do Evropského parlamentu. Za LiRA kandidoval doc.ing. Tomáš Ježek, otec české privatizace a dlouholetý odborník v oblasti kapitálového trhu. Proti němu se postavili místní komunální politik ODS, prof. Erazim Kohák za sociální demokraty, Jan Vávra za spojenectví ED, US, KDU-ČSL a samozřejmě kandidát KSČM. Tomáš Ježek při svém comebacku vyzýval ke spolupráci na penzijní reformně, ale bohužel voliči mu přiznali jen třetí nejvyšší podporu a ta na postup do druhého kola již nestačila. Přesto vystoupení Tomáše Ježka lze považovat za velmi zdařilé a zhatila ho především truckandidatura Jana Vávry se kterým původně přišla KDU. Je třeba říci, že v mnoho měsíců probíhajících jednáních tento obvod blokoval Jan Kasl, který až na poslední chvíli odstoupil. Navíc je nutno poznamenat, že ED a SNK se nakonec rozhodly neúčastnit dohody o předvolební spolupráci s ostatními subjekty a rozdělily si volební obvody v celé ČR mezi sebe. To je samozřejmě jejich právo, ale pozoruhodné je, že ani tato dohoda nebyla ze strany ED dodržena. Nezbývá než se ptát jaký smysl má pro ED vyhazovat miliony korun za volební kampaně kandidátů, kteří mnohdy dostanou mezi třemi a deseti procenty, ale spolehlivě zajistí neúspěch jiné nezávislé osobnosti, která svou kandidaturu myslí vážně. To samé platí o kandidatuře ED v krajských volbách, která z mnoha pohledů nebyla úspěšnější ani smysluplnější než kandidatura vládní US, nebo Železného Nezávislých. Nabízí se další otázka: je možné čekat plnění volebních slibů od někoho, kdo mnohokrát nedodržel dohody? Politické působení LiRA nelze v roce 2004 hodnotit jako příliš úspěšné, některé cíle se nakonec dosáhnout podařilo. Rok 2005 (čtvrtý rok života LiRA) LiRA představila projekt Liberálně-zelené alternativy pro ČR s názvem LíZA 2006. K 5.4.2005 proběhlo mnoho kol jednání a šance na realizaci projektu narůstá. Výsledek je však ve hvězdách pro demoralizaci liberálního tábora a děsné poměry uvnitř SZ. 1.6. proběhlo v Senátu jednání 9 stran o společném postupu, na scéně se objevil SJEDNOTITEL schopný dát nás do hromady. Dostane šanci? Zvládne překročit své limity? září - sjezd SZ proběhle tradičně v chaosu, projevem nové politické kultury bylo, že hostovi -předsedovi LiRA neumožnili vystoupit. prosinec - sjezd US-DEU, předseda LiRA vystoupil po Kaslovi a před Kalouskem -vyzval k širší volební spolupráci. Post předsedy unie obhájil P.Němec, podle věrohodných informací dost problematickým způsobem (ve volební komisi byli jen jeho lidé). Rok 2006 (pátý rok života LiRA) Leden - sjezd sNkEDů proběhl nepřesvědčivě, projevem nové politické kultury bylo, že hostovi -předsedovi LiRA, neumožnili vystoupit. Pak za námi poslali svého zástupce, který se nechtěl domluvit a ještě nás za zády pomlouval. Na konci ledna definitivně padla možnost složit volební blok kolem snkED. Reálný popis situace by byl kolegy z končících stran brán jako útok na ně. LiRA nepřekvapilo rozhodnutí unionistů a snkedu skončit v politice (bohužel až) neúspěšnými volbami. LiRA se rozhodla samostatně představit české LIBERÁLY - jednoduše-férově-důstojně. Liberálové přiměřeně využili možnosti mediálního prostoru k sebeprezentaci. Kromě prostoru v denících a ČT, si zkusili i účast v zesměšňujícím pořadu TV NOVA. Jeden z členů inicoval návrh na odstoupení z voleb s cílem podpořit ODS. Po vnitřní diskuzi dostali ODS a SZ nabídku na smluvní odstoupení LiRA v jejich prospěch. Jejich reakce byly vlažné a tak k odstoupení nedošlo. Výsledek voleb do PSP přinesl četná překvapení. Některá potvrdila naše předpoklady -velci posílili a malí úplně propadli. Relativní úspěch (a peníze) dosáhli jen snkED a to především díky propadu US-DEU. V červenci uspořadali členové LiRA happening na Střeleckém ostrově k úmístění raketové základny USA v ČR s motem "více raket -více sportu, více sportu -více míru". LiRA dlouhodobě připravovala další projekty. V senátních volbách se nakonec dohodla s US-DEU na společné kandidatuře S.Karáska na Praze 12. Vzhledem k drtivé síle ODS (nejen) v Praze, skončily volby neúspěchem. Druhým projektem byla komunální kandidátka Brno2006 (tým J.Zlatušky). Členové LiRA věnovali množství energie, času nápadu a financí s cílem zásadně zlepšit/změnit korupční klíma v Brně. Výsledek 8,9% a zisk pěti mandátů je úspěchem. Byly splněny očekávání co do počtu mandátů. Učastí v radniční koalici a ziskem dvou míst v radě mohou zvolení významně ovlivnit budoucnost Brna. Zvolení nestranící v několikaměsíční interní diskuzi odmítli nabídku LiRA na další spolupráci - LiRA tím za současnou politiku koalice i B6 nenese odpovědnost. Po volbách LiRA spolu se svým Institutem K.H.Borovského vystoupila na podporu umístění radarové základny v ČR. V únoru se zástupci LiRA zúčastnili akce přátel z SR u Bratislavy - Mladí liberálové. 21.3.2007 oslaví LiRA 5.narozeniny Rok 2007 (šestý rok života LiRA) Na duben 2007 připravuje návrh zákona měnícího způsob voleb do PSP. |
ODKAZY
|
